Závěrečná zpráva Blesku z rozlučky a ukončení sezóny 2010

Do poslední chvíle se nevědělo, zda Ganza zajistí sud ze Strakonic, který jsme vyhráli v květnu v Písku. Ještě, že má spolehlivého papíka, který ho posledních 14 dnů neustále buzeroval, aby konečně zavolal do pivovaru. Ganza tam volal sice často, ale vždy až když se probudil a to v těch pozdních odpoledních hodinách v pivovaru nikoho samozřejmě nezastihl. Strašně se rozčiloval co to je za bordel, že nikdo nikde nepracuje a že takhle ten socialismus nikdy nevybudujeme. Nakonec se mu přece jen podařilo zajistit sud v Praze v restauraci Na Folimance. Tam se potřebovali zbavit jednoho sudu řezačky a tak nám ho milostivě přenechali. Ještě že někteří z nás pracují v Matičce měst a ze zmíněné restaurace ho Řízek na poslední chvíli v pátek přivezl. A jak všichni známe málomluvného Řízka, tak to vyložení sudu z auta netrvalo 2 minuty, jako by to trvalo ostatním normálním lidem, nýbrž se u toho hoši zapovídali a vyložení sudu trvalo čistou půlhodinu a tím se Ganzovi naboural celý časový harmonogram. On akorát před příjezdem Řízka vstával (cca v16. hod) a to jen proto, že mu již asi 5 lidí volalo na mobil a tím ho donutili probrat se z mrákot. Nakonec ještě z Řízka jen tak mezi řečí vypadlo, že taky přivezl od své maminy dlouho očekávaný dárek pro Verču a Matěje, dvoje hodinky a že už konečně budeme mít přesně změřené časy našich tréninků. Hned po jeho odjezdu se dali s Michalem do porcování a štípání dřeva až lítaly třísky. Pak byla schůze v hospodě, kde se měly řešit další podrobnosti rozlučky. Jediný závěr této veledůležité schůze byl ten, že chlapci v 23:40 rozeslali všem lidem z Blesku SMS s textem „Trénink zrušen, uvidíme se na hřišti…;o)“ Tak jsme se tedy v sobotu na hřišti sešli a byla to nádherná óda na propagaci alkoholu, cigaret a obžerství. Řezačka ze Strakonic se pila jako první, ženským to chutnalo, hoši měli jiný názor, ale podle hesla „je jedno co piju, hlavně že to opíjí“ to nakonec taky zvládli. Pak se narážely sudy se světlým pivem a to již byla jiná káva. Jediné štěstí, že v boudě na hřišti nefunguje správně pípa a pivo z ní točené strašně pění. To nás zachránilo od předčasného vypití zlatého moku a posunulo konzumaci tvrdého alkoholu až do pozdní noční hodiny. Nedodrželi jsme slib z našeho bojového pokřiku, že za všechno může háček náš a že ho dáme na guláš. Opečená dvacetikilová kýta byla tak dobrá, že kdo nestál frontu u ohně a neměl dostatečně ostré lokty, neměl šanci ochutnat, natož se najíst. Celá prasečí končetina se doslova „sežrala na posezení“ a jedli ji i některé osoby, které o sobě tvrdí že jsou zapřísáhlí vegetariáni. Reprodukovaná hudba stylu DnB a SKA dovedla některé z nás k trhavým pohybům připomínající záchvat padoucnice a posléze se do těchto pohybů zapojily i ženy a to se již přeměnila sobota v neděli. Někteří z nás se tam šikovně prospali a  tím pádem si nic nepamatuji a žijí v krásné nevědomosti, že nic špatného nevyváděli. Ve tři ráno se postupně začalo odcházet a poslední vytrvalci vydrželi do rozednění. Teď je neděle a přichází SMS od Zuzky zvoucí k úklidu boudy,  Ganza zase spí, protože je teprve 16hodin a on přece nebude tak brzo vstávat. Takže rozlučka se celkově vydařila, nikdo se neporval a snad ani neotěhotněl a jsme připravení podávat vrcholné výkony v roce 2011. Možná se ještě vzchopíme a dáme Sázavu na trapných devíti kilometrech v Bernu, ale to bude letos asi už definitivní konec s pádlováním.

PS: S pádlováním je letos konec, ale to rozhodně neplatí pro alkohol a podobné drogy.

Starej papík  - Jirka Kubík